Kniha Josefa Vojvodíka je pokusem o rekonstrukci vývoje a proměn jednoho z hlavních problémů moderny přelomu 19. a 20. století a historicé avantgardy 20. a 30. let 20. století. Jde o fenomén fragmentárnosti, torzovitosti, hybridnosti (nejen) v české literatuře a výtvarném umění, tj. problém, který byl plně rozpoznán a reflektován z perspektivy tzv. (post)postmoderny konce 20. století.