Od knihy Johna Locka Esej o lidském rozumu až po nejnovější vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch bylo na šílenství pohlíženo jako na směsici pochybených myšlenek podnícených vyšinutou a divokou imaginací. Tato kniha, jež je sborníkem esejů patnácti autorů, dokazuje, že vztah imaginace a patologických jevů je tak různorodý a komplikovaný jako lidská existence samotná. Imaginace má moc nejen reagovat na okolní svět, ale dokáže jej i přetvářet. A tato moc je jako dvousečná zbraň: je zároveň destruktivní i kreativní.Nedávné objevy v oblasti genetiky a věd zabývajících se nervovým systémem posílily empirický přístup v psychiatrii. V důsledku toho se poněkud zapomíná na subjektivní aspekty patologické zkušenosti. V této knize se tvrdí, že zkoumání imaginace a její patologie má ohromné zpoždění a že taková integrace bude velice plodná pro teorii i klinickou praxi. Jelikož imaginace může být kreativně integrační, ale i patologická, zdůrazňuje tato kniha holistický, terapeutický aspekt představivosti stejnou měrou jako její možné destruktivní následky. Kniha pojednává o filosofickém pohledu na patologickou imaginaci, vztahu patologické imaginace a psychodynamické tradice a představuje charakteristické případy patologické imaginace při onemocnění schizofrenií, u mladistvých, u umělců (Václav Nižinský) a v oblasti náboženství (svatý Antonín). James Phillips je mimořádným profesorem psychiatrie na Yale School of Medicine. James Morley je mimořádným profesorem klinické psychologie na Ramapo College v New Jersey.
ALOIS NEBEL 
| 
