Slavný francouzský historik umění Emile Male před několika desítkami let prohlásil, že s Ripovou Ikonologií v ruce lze vysvětlit drtivou většinu alegorií, jež zdobí paláce a kostely v Římě. Dodejme, že nejen v Římě. Z Ripova vpravdě encyklopedického díla v barokní době čerpali postupně umělci po celé Evropě, a jak se barokní tvorba šířila ze své kolébky, Říma, upevňovala se závazná ikonologická tradice platná i v následujících staletích, pro niž znamenalo Ripovo dílo zároveň slabikář i interpretační klíč. Autor, o němž víme pouze to, že pocházel z Perugie a většinu života strávil v Sieně ve službách kardinála Salviatiho, vydal poprvé své rozsáhlé a mnohasvazkové dílo bez ilustrací roku 1593 v Římě. Další vydání z roku 1603 už obsahovalo dřevořezy údajně provedené podle předloh malíře známého pod jménem Cavalier d’Arpino. Tyto ilustrace jsou zařazeny i do českého vydání, které vychází z italského výboru z roku 1992, který je poučným i poutavým přehledem alegorizovaných ctností a neřestí, vášní a duševních hnutí, stejně jako např. světadílů, řek, měsíců, ročních dob, světových stran apod. Čtenářům z řad odborníků i široké veřejnosti se tak v jednom svazku nabízí rozsáhlý materiál, který může mimo jiné skutečně posloužit jako praktická pomůcka při putování za barokním uměním. Malův výrok, o němž se zmiňujeme, je tak aktualizován s překvapující doslovností.
Výbor z mnohasvazkového encyklopedického díla italského humanisty Cesara Ripy, doprovází přes 300 dřevorytů podle předloh malíře známého pod jménem Cavalier d’Arpino.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
ALOIS NEBEL 
| 
