Přednášky přednesené v roce 1986 na MFF UK. Husserlovo rané dílo je tu podáno jednak jako pokus vymanit se z polovzdělanosti jakožto nekonečného řetězce odkazu k odkazu a jednak jako teorie objektivujících aktů, která je výrazem touhy po blízkosti k věcem nezastřeným teoriemi a odvozenými výklady. Tento obrat k věcem samotným se odehrál jako kritika psychologismu a jako objev ohledu zakládajícího idealitu.
ALOIS NEBEL 
| 
