Luterská šlechta usazená v okrajových částech Českého království 16. století tvořila klíčový faktor ovlivňující kulturní, duchovní i správní směřování oblasti. Specifická situace, která se díky jejímu poměrně krátkému působení ve sledovaném území vytvořila, byla natolik specifická, že vzbuzovala pozornost již ve své době a tento zájem neutichal ani v následujících letech a stoletích.
Vedle nepříliš četně dochovaných písemných pramenů a zpráv po sobě jednotlivé rody navíc zanechaly pozdně gotické a renesanční kostely, jejichž poměrně nezvyklá podoba dodnes přitahuje zájem badatelů. Vedle toho, že se jedná o zajímavé stavby z hlediska stavební historie, je lze vnímat rovněž jako symboly šířící se luterské reformace, která do oblasti pronikala právě prostřednictvím původem saských šlechtických rodů.
ALOIS NEBEL 
| 
