Ani ne tak memoáry, jako spíše vzpomínání starého přítele, s kterým sedíte nad sklenkou sherry u krbu a on vám vypráví příběhy ze svého předlouhého života. Pětaosmdesátiletý autor, vlastním jménem David Cornwell, tu v třiceti osmi kapitolách mluví o své práci pro MI6, o svém otci, který byl špatným tátou, velkým šarmérem a také často vězněným podvodníkem, o svých knihách a jednotlivých událostech, jež je ovlivnily, stejně jako o jednotlivcích, které potkal a jimiž se pak nechal inspirovat pro své literární hrdiny. Po dočtení knihy máme pocit, že jsme pochopili, jak se Cornwell-le Carré stal jedním z nejuznávanějších a nejplodnějších autorů špionážních románů s naprosto pravděpodobnými zápletkami a motivacemi postav.