Publikace knihy Hegemonie a socialistická strategie zpřístupní čtenářům a čtenářkám politické teorie další zásadní práci, která v minulých třiceti letech podstatně formovala toto pole. Obsahuje výklad všech zásadních pojmů, se kterými Laclau a Mouffe později pracují a rozvíjejí je. Objasňují zde aspekty toho, co nazývají sociální logikou a poskytují antiesencialistický výklad sociálna (nikoliv společnosti). Hegemonie a socialistická strategie je situovaná do marxistických a postmarxistických diskusí své doby a rozvíjí spory a pojmy v této oblasti. Současné diskuse o levicových politických strategiích však vycházejí víc z teorií nových sociálních hnutí, globální spravedlnosti, diskusí o deliberativní a participativní demokracii než z úvah o přeměnách sociálnědemokratických stran v Evropě 19. a 20. století. Čtenářská obec pro genealogie pojmu hegemonie v takovémto pojetí je tedy v Česku a na Slovensku poměrně omezená, ale časem si může získat příznivce z oboru intelektuální historie. Čtenářská a intelektuální veřejnost potom bude asi umět ocenit, že historický vývoj levice není třeba chápat jako nevyhnutelnou cestu k zániku, ale i na základě výkladů, jako je ten v Hegemonii a socialistické strategii, pochopí levici jako hegemonizující politickou sílu přeměňující oblast politična, vztahů mezi státem, stranou a jednotlivcem vůbec.
ALOIS NEBEL 
| 
