F. V. Lorenc (1872-1957) patří k našim význačným rodákům, kteří jsou ve své vlasti téměř zapomenuti. Už v mládí projevoval velké vlohy pro jazyky, politicky se angažoval, a protože mu hrozilo vězení a tříletá služba v armádě, emigroval jako mladík do Brazilie. Usídlil se v jejím nejjižnějším koutu, ve vesnici Dom Feliciano, byl učitelem, pak ředitelem školy. S manželkou měli 13 vlastních dětí a další adoptovali, ale přitom ještě našel čas na rozsáhlou literární tvorbu zejména v jazykové oblasti (mnoho učebnic jazyků, mj. již doma první učebnici esperanta pro Čechy, několik gramatik indiánských jazyků, učebnici portugalštiny v polštině atd.) ale zabýval se i duchovními tématy. Uvádí se, že ovládal plynule 104 jazyků a jeho dílo obsahuje přes 80 svazků. Kniha popisuje jeho dramatický život naplněný tvrdou prací a filatropií a klade si za úkol vzbudit zájem o tohoto nnašeho velikána, podle kterého je v Brazilii nazváno renomované nakladatelství, jazykový institut, má tam svůj monumet, ale u nás o něm je jen velmi malé povědomí.
Książki - według kategorii 
| 
