Kniha Karla Srpa věnovaná Františku Kupkovi se zabývá jeho proměňujícím se pojetím abstraktního umění. Soustřeďuje se zejména na Kupkův vztah k neeukleidovské geometrii, lingvistice a soudobé matematice, na souvislosti se sdružením Abstraction-Création a malířem Vasilijem Kandinským. Její stěžejní otázkou je, nakolik je abstraktní umění spojeno se syžetem, jejž Kupka neopouštěl po celý život, na rozdíl od mladších zástupců nepředmětného umění. Čtenář se tak seznámí s průběhem Kupkova uvažování od Dvoubarevné fugy po samý závěr jeho bohaté tvorby, neztrácející na napětí ani po druhé světové válce. Kniha výjimečným příspěvkem k hlubšímu pochopení motivací a zdrojů Kupkova díla, které je největším českým vkladem do moderního světového malířství.