Předkládaná edice zpřítomňuje polemické střetnutí stoupenců formalistického a marxistického pojetí umění, k němuž došlo v Rusku (SSSR) v první polovině dvacátých let minulého století. Cílem je ukázat vymezování obou přístupů k literatuře, stejně jako vývoj a důsledky dané konfrontace. Polemika mezi marxismem a formalismem představuje zásadní střet určující pro utváření veškerých uměnovědných disciplín po celé 20. století. Metodologie formální školy (zastoupená zde V. Šklovským a B. Ejchenbaumem) akcentuje analytický, dílocentrický přístup. Marxistický tábor, vyzdvihující společenský dosah umění, je představen argumenty L. Trockého a A. Lunačarského. Doprovodná studie mapuje nejen hlavní teze a odhaluje argumentační zázemí, dobovou terminologii a autority, na něž se obě strany odvolávají, ale ukazuje i širší kontext jednotlivých polemických vystoupení a začleňuje další diskutéry, kteří na spor reagují po svém (okruh M. Bachtina, R. Jakobson a další). V neposlední řadě se stává zřejmým, jak toto střetnutí nezůstalo bez vzájemných vlivů a odezvy na obou stranách: marxističtí kritici přejímají některé formalistické termíny a obraty (lze také sledovat výzvy k jakémusi „smíření“ obou přístupů); formalismus se ve své další fázi pozoruhodným způsobem vypořádává se sociálním rozměrem v umění.
ALOIS NEBEL 
| 
