Filosofie provincionalismu je způsobem nazírání na věci a události z pohledu neotřelosti, neposlušnosti, utopismu...Filosof provincionalismu je natolik spjat s vědomím o své zanedbanosti, že s poslední dávkou hrdosti sděluje těmto zoufajícím to, že jejich zoufání je konečně příliš pravdou, před níž se mohou ještě nějaký čas skrývat, pokud si libují v ještě zoufalejší perspektivě.