Kniha předkládá filosofické rozbory krize životního prostředí. Upozorňuje, že už od šedesátých let minulého století analýzy stavu životního prostředí dosvědčují, že naše civilizace pustoší Zemi způsobem, jaký nemá v dějinách obdoby - ve stoupající míře ohrožuje přírodní systémy, na nichž závisí obyvatelnost Země. Lidstvo se stalo globální geologickou silou. V tomto smyslu je oprávněné označovat současnou geologickou epochu jako antropocén. Publikace se zaměřuje jak na teoretické, tak praktické souvislosti krize životního prostředí, jež se vyostřila v posledních letech zejména v důsledku globální změny klimatu, která může mít katastrofální důsledky.
ALOIS NEBEL 
| 
