Edita Štěříková patří ke kmenovým autorům nakladatelství Kalich. Čtenářům je dobře známa jako neúnavná autorka rozsáhlých historických studií, jimiž soustavně mapuje dějiny české náboženské emigrace. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, Pozváni do Slezska, Zelów, Exulantská útočiště v Lužici a Sasku, Země otců a naposledy „tenký“ průvodce Stručně o pobělohorských exulantech – to je přehled téměř vyčerpávající i z hlediska místopisného.Její nová knížka čtenáře patrně překvapí. Tentokrát totiž nejde o odbornou teoretickou práci, ale o historickou prózu – román či obsáhlou novelu, jejímž hlavním hrdinou je historická postava, exulantský kazatel Václav Blanický. Prozaické zpracování zpřítomňuje čtenáři nejen jeho osobní životní příběh, ale pohnuté osudy exulantů vůbec, a to způsobem daleko bezprostřednějším a účinnějším, než dokáže pouze faktografické historické pojednání. Pozoruhodné je samo autorčino kultivované, do detailu promyšlené vyprávění, kterým nás přenese do tehdejších časů, její mírně archaizující výrazivo, v němž zaslechneme ozvuk jazyka našich písmáckých předků. Historická novela Edity Štěříkové splňuje tři náročné požadavky: nese ji znalost věci, literární uměřenost a schopnost zprostředkovat čtenáři osobní prožitek.
ALOIS NEBEL 
| 
