Soubor šestnácti esejů, který byl dávno po autorově smrti rekonstruován z pozůstalosti, není dílem okrajovým, ale spíše přípravným. Původní projekt čistě kritické knihy byl postupem doby obohacen o studie vzpomínkové, psychologické, z nichž se vlastně zrodil typický proustovský styl a románový útvar, v němž se prolínají elementy vypravěčské, lyrické i esejistické.
ALOIS NEBEL 
| 
