Ústředním tématem monografie je eschatologické myšlení českých protestantských intelektuálů v přelomovém období kolem Bílé hory a v následujících letech jejich exilu. Na příkladu děl dosud opomíjených, přesto však pozoruhodných osobností pobělohorského exilu - Simeona Partlicia, Paula Felgenhauera a Ondřeje Habervešla z Habernfeldu analyzuje autor, jak se eschatologická tématika uplatňuje v kontextu pozdně humanistického vědění universitního typu, v nábožensko-politické propagandě chiliastů a v kruzích pěstujících okultní nauky.
ALOIS NEBEL 
| 
