Élisabeth

Rakousko v roce 1854: Mladá bavorská vévodkyně Alžběta podává rakouskému císaři Františku Josefovi ve slavnostně vyzdobeném vídeňském kostele sv. Augustina ruku k manželskému svazku – za jásotu lidu se z dítka přírody stává „Sisi“ císařovna rakouská. Co začíná jako pohádka, zachmuří se záhy temnými stíny: přísný dvorský ceremoniál, oddělení od dětí, reprezentační povinnosti berou mladé císařovně vzduch k dýchání. Když se zlatá klec stane příliš těsnou, uprchne Alžběta před tlaky dvora, cestuje vášnivě po cizích zemích a na své jachtě křižuje po dalekých mořích. Skutečné štěstí jí však zůstává odepřeno – až do jejího hořkého konce. Tyto biografické texty, které napsal spisovatel Karl Tschuppik koncem dvacátých let minulého století o císařovně Alžbětě, jsou svou jazykovou silou dodnes nedostižné a ožívá v nich znovu lesk a tragika monarchie.