Jeden z předních hudebních kritiků světa přináší svěží pohled na den, kdy se Dylan „dal na elektriku“ na Newportském Folkovém Festivalu.
Večer 25. července 1965 vystoupil Bob Dylan na newportském folkovém festivalu s elektrickou kapelou a zakřičel: „Nebudu už dál na Maggiině farmě dřít!“ Publikum angažovaných folkových puristů a politických aktivistů bylo v šoku, na svého proroka bučelo, ale ozval se i občasný jásot. Byl to výstřel slyšitelný po celém světě - Dylanova deklarace hudební nezávislosti, konec folkového obrození a zrození rocku jako hlasu celé generace - a jeden z nejdůležitějších okamžiků hudby dvacátého století.
V knize Dylan se dal na elektriku! Elijah Wald zkoumá kulturní, politický a historický kontext této klíčové události, která ztělesňuje transformační desetiletí, tedy šedesátá léta. Ponořil se hluboko do folkového obrození, nástupu rocku a napětí mezi tradiční a novou hudbou a přišel s novým pohledem na Dylanův umělecký vývoj, jeho zvláštní afinitu k blues, jeho komplexní vztah k folkovému hnutí, na jeho někdejšího mentora Pete Seegera a na způsob, jimž navždy změnil populární hudbu. V současné době podle knihy vzniká film, na němž se podílí i Dylanův dlouholetý manažer Jeff Rosen a v němž Boba Dylana hraje vycházející hvězda Timothée Chalamet.
ALOIS NEBEL 
| 
