Od ustanovení zámku v Dobříši letním sídlem říšského protektora v létě r. 1942 se Dobříš alespoň opět částečně stává místem které si vládce této země vybral za své. Nebyl to však majitel milovaný ani tolerovaný, zámek, jako spousta jiného, byl rodu Colloredo-Mannsfeld vyvlastněn a tedy ukraden. Místním se navíc vždy o něco více stáhla hrdla, když se nad zámkem objevila standarta Říšského protektora. Samotnou přítomnost však vnímali spíše stálým pobytem posádky zámku, kteří byli v Dobříši až do 5.5. 1945 neustále. Kniha není vyčerpávající studií daného tématu a proto ji berte jen jako okno do temné doby Protektorátu.