Romány Dům v Karviné a Ztráta paměti (Nakladatel a bezdomovci) jsou si podobné tím, že jejich hlavní hrdinové jsou stárnoucí muži ve věku kolem 55 let. Horník Leopold Farda v prvním románu, což je kráká sága, napsaná formou deníku, není moc kladným hrdinou. Řeší svoji životní krizi, kdy je bez zaměstnání a bez perspektivy, rozvodem, svazkem s mladou ženou, uplatněním ve stavebnictví. Ve druhém románu, který má také zdánlivě formu ságy, jde o půlroční úsek ze života chudého, poněkud idealistického nakladatele Pazderky, kdy se jeho poklidný život velice zkomplikuje několika tragikomickými zápletkami, které umocňují jeho životní ztráty - ztrátu manželky a zaměstnání, ztrátu největšího životního přítele - Viléma Ostříže. Ztráta a znovunalezení paměti ukazuje tak ostřeji osudy našich obyčejných lidí po sametové revoluci, v tomto případě lidí, kteří se narodili již na konci druhé světové války nebo po ní.