Nehovoří jazyky, nýbrž lidé. Nekomunikujeme s idejemi, ale s člověkem. Událost „slova“ proto nelze zredukovat pouze na psychologický záměr, případně na metodo-logickou koncepci. Tato provokativní práce olomouckého jezuity, který přednáší na teologické fakultě UP spirituální teologii, chce poukázat na často opomíjené rozlišení mezi tím, co je „duchovní“ (celistvé, nejen zbožné), a tím, co je „duševní“ (nadané a sympatizující, ale často ne trvalé).
ALOIS NEBEL 
| 
