Monografie se skládá z příspěvků autorů specializovaných na různé oblasti dějin umění. Spojuje je záměr zabývat se kresbou jako Základem všeho umění z perspektivy jejich oblastí výzkumu a ambice zasadit nově objevené, nově připsané nebo dosud nepublikované kresby do širších souvislostí. V jednotlivých příspěvcích je představen vývoj role a významu kresby v průběhu od pozdního starověku a raně středověkých iluminovaných rukopisů až po pozdně barokní malbu. Publikace se také zabývá způsobem, jakým italské umění ovlivňovalo středoevropské prostředí, se zaměřením na české a moravské země, a jak se kresba stala důležitým prostředkem přenosu myšlenek a konceptů. Tento fenomén je popsán v kontextu výtvarného umění a v neposlední řadě ve vztahu k filozofickému a literárnímu prostředí doby.
ALOIS NEBEL 
| 
