Tento svazek edice Česká knižnice obsahuje dvě nejcharakterističtější povídkové sbírky Josefa Karla Šlejhara, výrazného prozaika z přelomu 19. a 20. století. Šlejhar zaměřil celé své literární dílo na usvědčení zla, které podle jeho vize prostupuje moderní společnost. Lidská bezcitnost postihuje podle Šlejhara stejně děti a bezbranné jako zvířata nebo stromy. Proto autor už ve své rané próze Kuře melancholik (1889) využívá paralely týraného dítěte a zmrzačeného kuřete a na obdobném podobenství zakládá i své sbírky povídek.