Kniha zpřístupňuje paměti dobrovolného hasiče Josefa Procházky z let 1937-1945, který byl zatčen gestapem v prosinci 1944 pro ilegální činnost. Po zatčení zažil sérii brutálních výslechů v pověstné Pečkárně a prošel vězením na Pankráci, odkud byl deportován do Malé pevnosti Terezín. Dochované paměti, sepsané těsně po válce, vydávají svědectví nejen o hrůzách, které musel Josef Procházka prožít, ale i o zapojení hasičstva do odbojového hnutí během nacistické okupace.