Zajímá Vás moderní poezie druhé poloviny 20. století a chcete poznat různorodou tvorbu 25 balkánských básníků, kteří sice psali a publikovali v socialistickém Bulharsku, ale jejichž verše vyrostly navzdory ideologickému tlaku a bez úliteb laciného vlichocování a pochlebování vládnoucímu režimu? Pak Vám je určena antologie, jež dostala název Do příští trávy podle příznačné básně Binja Ivanova a do níž byly pojaty ukázky z dílny u nás dobře známých lyriků (Atanase Dalčeva, Valeriho Petrova, Blagy Dimitrovy, Nikolaje Kănčeva, Vătja Rakovského, Borise Christova) i osobností, které v takto širokém záběru promlouvají česky vůbec poprvé (Konstantina Pavlova, Christa Foteva, Georgiho Borisova, Ivana Metodieva, Aniho Ilkova, Ekateriny Josifovy, Kaliny Kovačevy, Bojka Lambovského, Georgiho Rupčeva).
Ty, říční zrnko písku, jase na obloze, malino nakousnutá, poštípaný šátku, drcené fazole a loďko pro odlivy, rádio, jež si tiskne k uchu smutný soused, do příští trávy sbohem, mějte se tu.
(Ty na mě padáš jako houně, tkaná z lednových mračen větrem, jejž brousil led, a všechno se mi vrací, však všechno uhýbá mi)
ALOIS NEBEL 
| 
