Publikace je výstupem z mezinárodní mezioborové konference Divočina jako fenomén integrální kultury, která byla doprovodnou akcí k výstavě Divočina - příroda, duše, jazyk v Galerii Klatovy-Klenová (2002). Ekologovéa umělci, teoretici umění, geomaté, psychologové, etnologové, léčitelé, vědci a publicité z Čech, Německa, USA a Slovinska v ní diskutují téma divočiny ze širších ekologicko-filosofických, spirituálních a kulturních souvislostí v celkem pěti tématických okruzích: imaginace, spiritualita, příroda, kultura, cesty do vzdálených krajů. Hledají možná východiska z globální krize současné postindustriální civilizace, kterou spatřují v dnes převládajícím mechanistickém a redukcionistickém světonázoru. Jádrem jejich nového pohledu je vize vzájemně propojeného, vícerozměrného živého světa, jež pojímá přírodu, tj. lidmi nestvořený svět, nejen jako součást, ale jako pramen naší kultury a našeho lidství. Nastiňují koncept integrální (holistické) kultury, která by překlenula dichotomii mezi civilizací a přírodou, vědou a spiritualitou, respektive mezi myslí a hmotou, vědomím a nevědomím. Klíčovými tématy jsou otázky psycho-spirituálních krizí či hledání cest z vězení objektivity, jež by nás otevřely skutečné tvořivosti a partnerství s přírodou (geomancie), diskuse o ochraně divočiny v Národním parku Šumava a Národním parku Bavorský les, umělecká tvorba Josefa Váchala (Šumava umírající a romantická, 1931) a dalších umělců, například Otty Plachta, Martina Mainera, Františka Skály, Miloše Šejna, Michal Singera, Karla Malicha a Marka Pogačnika a v neposlední řadě na náš vztah k původním domorodým kulturám. Publikace obsahuje celkem 169 reprodukcí uměleckých děl, převážně z uvedené výstavy.
ALOIS NEBEL 
| 
