Monografie Pavly Jonssonové dokumentuje a interpretuje hlavní trendy české hudební alternativy osmdesátých let. Představuje činnost Jazzové sekce a významné postavy širokého spektra tehdejší paralelní hudební kultury. Vhled přímé účastnice, hloubkové rozhovory a další prameny (písemné, zvukové i obrazové) autorka propojila do etnografického výkladu, který dobovou scénu líčí zevnitř a přesvědčivým způsobem reflektuje povahu tohoto hudebního směru.