Publikace představuje koncept posturálně motorického programování, navazující na Vojtovu metodu a principy vývojové kineziologie. Tento model byl zpracován nejprve ve Švédsku, později v ČR jako samostatný fyzioterapeutický koncept. Při cvičení v závěsném zařízení se klade důraz na dosažení a udržení polohy těla jako následného východiska pro další pohyb ve vertikální poloze. Cvičení na rozdíl od reflexní metody obsahuje prvky vědomého učení a v popředí celého cvičebního procesu je motivace pacienta. Cvičení se tak pro něj stává zábavnějším a lépe ho toleruje. Monografie má lékařskou diagnostickou část s vlastním pohledem na tento problém a fyzioterapeutickou praktickou část, která je zaměřena zejména na chronické pacienty léčené Vojtovou technikou, u nichž se zlepšování motorických funkcí pozastavilo. Autoři použili závěsné techniky tam, kde gravitace znemožňovala nebo znesnadňovala zamýšlený volní pohyb proti gravitaci. Jak ukazují v knize uvedené kazuistiky, závěsem se podařilo podmínky pro usnadnění této funkce zlepšit. Kniha je přínosem pro rozvíjející se obor rehabilitace poruch motoriky zejména v oblastí řídicích pochodů, které dovedou zlepšit výkon nikoliv jenom zvyšováním svalové síly, ale též zejména zlepšením vzájemné svalové souhry a pohybové koordinace, která zvyšuje pohybovou ekonomiku a tím i výkonnost při slabší svalové síle.
ALOIS NEBEL 
| 
