V roce 1938, kdy si Helga začala deník psát, jí bylo osm let. Spolu s rodiči prožívala první příkoří, kterých se Židé v protektorátu dočkali, a jen bezmocně přihlížela deportacím kamarádů, spolužáků i příbuzných. Roku 1941 se Weissovi dostali do Terezína, kde žili až do tatínkovy deportace do Osvětimi. V tragické nevědomosti se Helga s maminkou rozhodly jej tam následovat. Školní sešit, do kterého Helga po celé ty roky tužkou zapisovala děsivý vývoj událostí i své pocity, zazdil její strýc do jedné z terezínských zdí. V roce 2012 vychází deník u nás i v zahraničí vůbec poprvé. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu, jež se stane součástí paměti lidstva.
ALOIS NEBEL 
| 
