Nejnovější svazek esejů význačného germanisty českého původu je důležitým příspěvkem k poznání někdejší česko-německo-židovské kultury a odrazem autorova nedávného návratu k „českým“ tématům jeho badatelského i osobního zájmu. V textech věnovaných židovské problematice se Demetz zabývá např. dějinami jidiš na území Čech či rilkovskou inspirací v díle Jiřího Ortena, nad různými aspekty české národní emancipace a jejími nacionalistickými projevy se zamýšlí v esejích o Bernardu Bolzanovi, Fibichově „Šárce“ nebo Benešových dekretech. Svazek doplňují portrét česko-německého spisovatele a přítele Demetzovy rodiny Johannese Urzidila a vzpomínka na autorovu válečnou knihkupeckou epizodu „Jedno pražské knihkupectví – 1943“. Jak je u Demetzových děl samozřejmostí, teoretické i osobně motivované úvahy jsou bez výjimky psány brilantním a duchaplným stylem, na mnoha místech oživeným exkursy k souvisejícím tématům, a nezaměnitelným způsobem dokážou čtenáři zprostředkovat bohatství historických faktů i řadu charakteristických detailů dokládajících autentičnost Demetzova svědectví o dnes již nenávratně zmizelé české kulturní minulosti.