Další svazek z oblíbené edice Dějiny států seznamuje s historií Indonésie, která je pro nás zejména dějinami zámořských objevů portugalských a nizozemských plavců, kteří souostroví navštěvovali nejprve proto, aby zbohatli, později aby získali i jiné než materiální statky. Když vznikla Nizozemská východní Indie staly se indonéské dějiny i dějinami imperialistického a akulturačního hnutí, které se dnes mnohým jeví jako setkání tradice s moderností, anebo jako politický a duchovní vývoj směřující ke střetu civilizací. Teprve když si připomeneme historické paralely, skutečnost, že Borobudur vznikal v době, kdy evropští panovníci teprve zakládali své kolonizační kláštery a po lesích pronásledovali své nekřesťanské bližní, aby je naučili modlit se a pracovat, uvědomíme si, že indonéské dějiny jsou nejen významnou součástí dějin světa a že svět zůstal poznání a porozumění indonéských dějin dlužen nejen mnohé, ale i mnoho.