Třetí svazek Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142-1420 se zaměřuje na šest významných cisterckých opatství s vazbou na české země. Vedle původem českých ústavů Marienthalu a Žďáru jde o čtyři zahraniční kláštery, jež měly ve středověkých Čechách enklávy svých statků. Kniha na prvním místě seznamuje se středověkými osudy ženského kláštera Marienthal, který ve 30. letech 13. století založila česká královna Kunhuta Štaufská na samé severní hranici Českého království a který je pokládán za vůbec nejstarší trvale působící ústav cisterckých jeptišek v Německu. Druhým z klášterů, jež původně vznikly na české půdě, se stal Žďár, založený v polovině 13. století na Českomoravské vrchovině. Protože bylo dosud méně pozornosti soustředěno na české souvislosti kláštera, zaměřuje se text vedle obecných pasáží věnovaných opatství samému zejména na pozemkovou držbu a na hospodářské aktivity žďárských cisterciáků na českém území. Medailony věnované zahraničním klášterům se nezabývají vlastními dějinami těchto opatství, ale svou pozornost směřují na pozemkovou držbu zmíněných ústavů v Čechách a na jejich kontakty s českým prostředím.
ALOIS NEBEL 
| 
