Třetí část Dějin české mystiky uzavírá v našich dějinách ojedinělou knižní řadu a zároveň se vrací ke kořenům novodobé české mystiky a uvádí její počátky v širším společenském a duchovním dobovém kontextu. Autor podává příběhy protagonistů svého vyprávění se zjevnými sympatiemi, ovšem se snahou o možná až nemilosrdnou objektivitu. Na rozdíl od mnoha předchozích, většinou jednostranně pojatých knih, tak přináší nové podněty a nezvykle synoptický úhel pohledu pro všechny zájemce o mystiku a další zmiňované obory, stejně jako pro badatele a odborníky. Zároveň přináší dílo, které je nezbytným doplňkem studia čtenářů dvou předchozích částí. Pozorný čtenář nalezne v této knize detaily a návaznosti, které někdy bývají zamlčovány nebo úmyslně komoleny ve prospěch údajných „zázraků shůry“, které mají prokázat nezpochybnitelný původ předkládaných nauk ve smyslům nepřístupném duchovním světě. Na osudech hlavních postav se například dozvíte, kde a jak skutečně vznikl spiritismus, ale také odkud jeho prorok A. J. Davis čerpal ideovou náplň hnutí a jak jeho údajné zakladatelky sestry Foxovy nakonec uchvátil zcela pozemský démon alkoholu. Možná překvapí, jak výnosným byznysem se spiritismus stal pro nejznámější média, jimiž byli například D. D. Home, H. Slade, E. Paladinová a další, jak se do jeho evropské podoby, reprezentované především A. Kardecem, dostala východní nauka o reinkarnaci a jak se k myšlenkám spiritismu stavěly významné osobnosti veřejného života, C. Lombroso, C. Flammarion nebo A. Mucha. Závěrečný díl trilogie rozplétá kromě jiných i složité cesty teozofie, na jejíž historii se vedle zakladatelky H. P. Blavatské podepsala řada dalších jmen. Pozoruhodné je líčení návštěvy A. Besantové v Praze, která proběhla za překvapivě malého zájmu a informovanosti širší veřejnosti, i životní cesta G. Meyrinka, která právě skrze teozofii vedla k legendární indické společnosti Sat Bhai. Zájemci o dějiny českého hermetismu se tu poprvé v české literatuře dozvědí i kompletní jmenovité složení první zdejší teozofické lóže U modré hvězdy. Představitelé křesťanské mystiky, jejichž myšlenky ovlivnily její českou podobu, stáli většinou na okraji církve nebo byli jako heretici přímo vyvrženi. Proto se také - až na výjimky - o jejich osudech mnoho neví. Vedle postav známých, jako je Mistr Eckhart nebo J. Suso, se zde seznámíte i s osudy takových jmen, jako byli M. de Molinos, J. Pordage, Madam Guyonová, zednář J. B. Kerning a další. Jde vesměs o osobnosti, jejichž myšlenky nebo díla ve svém učení využíval K. Weinfurter, zakladatel novodobé české mystické školy. Neméně zajímavé jsou osudy zahraničních autorů okultní literatury, vydávané u nás na přelomu 19. a 20. století, mezi něž patří mj. A. C. Doyle, E. Bulwer-Lytton, H. H. Ewers, P. Mulford, A. David-Neelová či P. Brunton. Inu, nebojte se vstoupit do říší duchů a zsinalých médií, do světa kouzel a blikajících svící. Vydejte se na cestu dobrodruhů i cestovatelů po cizích planetách, do vězeňských kobek i nebeských sfér. S touto knihou budete v bezpečí.
ALOIS NEBEL 
| 
