Na počátku byli dva – novinář Jaromír Štětina a studentský vůdce z listopadu 1989 Šimon Pánek. Kolem nich se rychle zformovala parta nadšenců. A před čtvrtstoletím se rozhodli, že změní svět. Z malé místnosti v redakci Lidových novin na Národní třídě vyráželi do válečných oblastí, aby podali svědectví o hrůzách světa a zároveň je pomáhali zmírnit. S obrovským elánem, leckdy amatérsky, s mladickou naivitou, se jim dařilo měnit svět. Během let se tahle parta rozrostla a proměnila v největší profesionální humanitární organizaci ve střední Evropě. Člověk v tísni. Z jednoho kamionu, který vysílali v 90. letech do Náhorního Karabachu nebo Sarajeva, se jejich pomoc rozšířila na složité operace ve dvacítce zemí světa. Dnes Člověk v tísni spolupracuje s britskou či americkou vládou, OSN, největšími humanitárními organizacemi na světě. V knize plné rozhovorů, fotografií a dalších zajímavostí se o své vzpomínky, zkušenosti, postřehy a názory podělili Šimon Pánek, Petra Procházková, Jaromír Štětina, Igor Blaževič a mnoho dalších. Nedívají se ale jen dozadu. Hovoří i o tom, jak se změnila humanitární práce, novinařina, jak se změnil svět. A také o tom, jak se změnili Češi. Proč část společnosti pomáhat chce a ta druhá má strach z čehokoliv cizího? Kniha Člověk 25 přináší velmi otevřenou zpověď a sondu do života lidí kolem Člověka v tísni v jeho pětadvacetiletém roce života.
ALOIS NEBEL 
| 
