Kniha je sondou do bouřlivého období provázejícího vznik samostatného československého státu po skončení první světové války. Národní revoluce symbolizovaná heslem Prč od Habsburků vyvolala nejen řešení státoprávních otázek, ale byla spojena také s nutností vypořádat se s minulostí, s řadou dalších problémů, mezi něž patřil i tzv. austrokatolicismus, tj. těsné sepětí monarchie s katolickou církví. Volání pryč od Říma tak vyústilo v hlubokou krizi v církevní sféře, kterou musel řešit jak nový stát, tak římskokatolická církev. V roce 1920 vzniká církev československá, ale k revolučnímu pohybu došlo také v dalších církevních organizacích. Kniha založená na využití široké škály archivních zdrojů a materiálů úřední i soukromé povahy popisuje události v římskokatolické církvi a evokuje počátky formování církví československé a pravoslavné na pozadí vyústění českého katolického modernismu. Text líčí dramatické události na počátku 20. let 20. století, je faktograficko zaměřenou a poutavou četbou pro zájemce o moderní české politické, kulturní a církevní dějiny.