Je domovem prostor okolo důlku na kuličky vykrouženého klukovskou patou? Nebo těkavá duše putující časoprostorem jako maringotka stěhovavých kejklířů? Básník neví. Hrabe se ve starých mapách, přepisuje souřadnice z GPS, rozmlouvá s předky (i s těmi už zemřelými) a dlouhými toulkami se snaží číst v krajině i v sobě. Zkoumá, jak přejít tekuté písky života, když není oč zapřít nohu.
ALOIS NEBEL 
| 
