Kniha Josefa Bieberla připomíná několik míst, která utvářela jeho pohled na dějiny. V první stati je zaznamenána loštická každodennost 30. a 40. let 20. století, následující kapitola pojednává o litovelském gymnáziu za protektorátu a po osvobození. Pro třetí vzpomínku zvolil autor sovětské dotyky na Olomoucku do roku 1968. Další osobní svědectví je věnováno Starým Hamrům a Bílé resp. budování údolní přehrady na úpatí Smrku a Lysé hory v letech 1963-71. Závěrečná část knihy popisuje vzájemné kontakty novodobých historiků na severní Moravě v nelehkém období tzv. normalizace, kdy mnozí z nich nemohli vykonávat své povolání.