Kongres, pořádaný v pětiletých intervalech z iniciativy Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., byl tentokrát orientován spíše metodologicky - k zamýšlení se nad jinakostí v české literatuře přivedl do Prahy přes 150 badatelů z celého světa. Jednání bylo uspořádáno do čtyř tematických bloků, které reprezentuje i čtveřice sborníků: Česká literatura rozhraní a okraje, Česká literatura v perspektivách genderu, Česká literatura v intermediální perspektivě a s přihlédnutím k máchovskému výročí roku 2010 též Máchovské rezonance. Svazek Česká literatura rozhraní a okraje se zabývá osobnostmi a formami výskytu jinakosti v české literatuře: hranicemi chápání jinakosti, problematikou vzniku jiného, obrazy jiného i alternativními kulturními a geografickými prostory české literatury. V detailech se věnuje pozapomenutým, nezačleněným či obtížně zařaditelným autorům, včetně Čechů za hranicemi, vztahům česko-německé, česko-rakouské, česko-polské, česko-maďarské, česko-slovenské a česko-židovské literatury, jakož i jinakosti v konkrétním díle, respektive postavě, a souvislostem české literatury a překladu či specifikům výuky české literatury.