Podstatným přínosem těchto próz, prvkem odlišujícím je od většiny české vědecké fantastiky, je především vstup náboženské víry a s ní související teologické problematiky na pole žánru. Svět Durychových příběhů ovšem také není nejlepší ze všech možných světů a nebezpečně se podobá světu našemu, který tak dobře známe. Některé časové a geografické reálie netají, že jsou opravdu „reáliemi“, odpovídají skutečnosti. Ale čtenář je navzdory všemu až naturalisticky reálnému ubezpečován, že jde o něco, co se vlastně nikdy nestalo a co se pravděpodobně ani státi nemůže...
Vydává-li nyní v jednom svazku dva soubory vědecko-fantastických příběhů, může to být překvapením jen pro toho, kdo nezná jeho poslední knižní práci Ouřk (2001), což jest satira z nedávné doby, pracující však s výchozími pohádkovými motivy, které se posunují do oblasti sci-fi.
Václav Durych (*1930) je znám jako věrný strážce literární pozůstalosti a odkazu svého otce Jaroslava Durycha, jako editor jeho rukopisů a interpret jeho díla. Vydal jeho stručný životopis (2000) i obsáhlé Vzpomínky na mého otce (2001) a velký počet dílčích pohledů na jeho život a dílo. Šíře jeho zájmů tím ovšem nebyla a není vyčerpána.
ALOIS NEBEL 
| 
