Historický román Čekání na konec tmy volně navazuje na předchozí Galíkovu knihu Soud i odpuštění, jehož hrdina byl za své činy v přelomové době po Bílé hoře podroben soudu ze strany veřejného mínění i vlastního svědomí. Tentokrát autor sleduje nelehké osudy čtyř bratrů Gordysových z kamenického a sochařského rodu. V třiadvaceti kapitolách, jejichž děj je zasazen převážně do Olomouce a okolí, vykresluje autor odlišné povahy jednotlivých bratrů, které je předurčují k odlišným životním zkouškám, na nichž se osvědčuje jejich charakter i tříbí jejich světonázor. Gordysové jsou postaveni před nesnadné volby. Své osobní výhry i prohry prožívají na pozadí dějinných zvratů druhé poloviny 18. století, kdy se starý feudální řád již pomalu rozpadá a dobovou společností proniká vědomí změny k lepšímu a svobodnějšímu uspořádání světa. Než ovšem k této změně dojde, musí lidstvo složit náležitou oběť. Bude však vykoupeno jednou provždy? ptá se autor mezi řádky a sám si závěrečnou větou románu odpovídá: „Jedny bolesti končily, ohlašovaly se nové…“ Dobové očekávání společenských změn nachází svou paralelu v předlistopadové atmosféře Československa, k níž autor ve svém románě skrytě i zjevně odkazuje.
Josef Galík (1932–1999) Vystudoval češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, po té působil jako učitel na středních školách ve Zlíně, Hradci Králové a Rychnově nad Kněžnou. Na svou alma mater se později vrátil jako pedagog, literární historik a kritik. Svůj odborný zájem věnoval moderní české a slovenské literatuře, zejména historické próze druhé poloviny 20. století. Na literárním poli debutoval verši ve sborníku Poezie mladé Hané (1956). Je autorem několika próz, z nichž doposud vyšla novela ze studentského prostředí Zkouška před termínem (1975) a historický román odehrávající se v pobělohorském období Soud i odpuštění (1987). Obě díla spojuje téma osobní morálky a zodpovědnosti jednice, který je postaven tváří v tvář nevyzpytatelnosti dějin a musí volit mezi životem a smrtí, mezi pravdou a lží, mezi vlastními ideály a skutečností.
ALOIS NEBEL 
| 
