Petr Rezek měl v osmdesátých letech v samizdatovém Kritickém sborníku rubriku Operní hlídka, kterou podepisoval pseudonymem Caruso. Právě soubor těchto textů, doplněných o několik pozdějších operních článků, představuje tato kniha. Na první pohled je vydání přes dvacet let starých operních kritik záměrem poněkud bizarním. Vynikající Rezkův styl dokáže ovšem i něco tak lehkovážného a efemérního, jako je operní recense, povýšit na démant hodnotné spisby, tudíž se čtení těchto textů zdá být prvořadou povinností současného kultivovaného a náročného čtenáře.
Petr Rezek se projevuje jako velký znalec opery (ačkoli tato není jeho hlavním, ba ani vedlejším oborem zájmu) a předvádí precizní analýzu instrumentálních a vokálních výkonů na jevišti, samozřejmostí je rozbor díla samotného, scény i režijní koncepce. Jako vedlejší produkt může být Carusova operní hlídka brána též coby přehled o českém operním dění v 80. letech, domnívám se, že takto důkladnou a vynikající práci k tématu nemáme.