Na začátku roku 1945 musí dvanáctiletá Luisa s matkou a starší sestrou uprchnout z bombardovaného Kielu na venkov. Statek jejího švagra Vincenta, důstojníka SS, se pro ni stává nečekaným ostrovem svobody. Jenže snění a bezstarostné toulky lesem netrvají dlouho. Do země se valí uprchlíci, u jezera je tábor zajatců. Co jsou zač a kam zmizela její starší sestra Billie? Co je to za podivný znepokojivý pocit, který se jí zmocní při setkání s mladým dojičem Walterem (mimochodem hlavní postavou předchozího Rothmannova románu Zemřít na jaře)? Od koho získává parukářka vlasy na výrobu paruk? Když se jí na oslavě švagrových narozenin stane to, čeho se německé ženy v té době nejvíc obávají, Luisa se zhroutí.
„Poselstvím, že i ve zkáze člověk může prokázat ušlechtilost ducha, je Rothmannův román oslavou humanity.“
Die literarische Welt
„S existenciální razancí, a přece s jemným náznakem humoru, vypráví Rothmann z perspektivy dvanáctileté dívky o hrůzách posledních válečných měsíců.“
ALOIS NEBEL 
| 
