V Česku je bohemistika samozřejmá disciplína, ale jaké je její dnešní postavení ve světě? A v čem je toto postavení zásadní pro české prostředí? Zahraniční bohemistika má tradičně velký význam jak pro prezentaci české kultury ve světě a vzdělávání prostředníků, tak pro domácí sebereflexi. V době rychlého rozvoje digitálních technologií, měnících se univerzitních struktur a modelů mobility však čelí menší, filologicky založené obory zásadním výzvám - a otevírají se jim nové příležitosti. Sborník esejů, do nějž přispěli mj. Rajendra Chitnis, Mateusz Chmurski, Alessandro Catalano, Dobromir Grigorov, Kenichi Abe, Peter Bugge či Melissa Shih-hui Lin, usiluje při příležitosti VII. kongresu světové bohemistiky o zasazení oboru do širších akademických i společenských souvislostí, reflektuje jeho jedinečnost i proměny a propojení s praxí (překlad, výuka, diplomacie). Přináší - i skrze rozhovory s Laurou A. Jandou, Elżbietou Kaczmarskou-Zglejszewskou, Stefanem Michaelem Newerklou, Masako U. Fidler, či např. ukrajinskými bohemistkami Oksanou Palij, Teťanou Okopnou, Marií Da Rold (Ponomarenko), Hannou Velychko a Irynou Zabiiakou - perspektivy domácích i zahraničních aktérů a nabízí doporučení pro posílení oboru ve světě.
Promocja Letnia 🔆🔆🔆 
| 
