Nová próza Sylvy Fischerové se odehrává v naší současnosti. Nezvykle komponované vyprávění má mnoho rovin, vrstev a záhybů, přičemž krouží kolem základních otázek vztahu mezi jedincem a společností: Co je lidský osud, proč se rodíme, do čeho se rodíme, co jsou dějiny? V čem spočívá svoboda? Co dělat dál? Ústředním principem našich životů přitom je a zůstává hra. „Hlavní hrdina knihy ke mně přišel v hospodě ve Vraném nad Vltavou jednoho odpoledne roku 2007. A od té doby se snažím přijít na to, co je vlastně zač.“ Přítomnost hry stále znovu potvrzuje, a to v nejvyšším smyslu, nadlogický charakter naší situace v kosmu. Hrajeme si a víme, že si hrajeme, tedy jsme něčím víc než jen rozumnými bytostmi, protože hra je nerozumná.
ALOIS NEBEL 
| 
