Chorvat Miroslav Krleža, jehož tvorba byla už před druhou světovou válkou oceněna Nobelovou cenou za literaturu, evokuje v Baladách Petrici Kerempuha dějiny svého národa s intelektuální otevřeností a s básnickou naléhavostí, z které stydne a zároveň vře krev.