Kniha vypráví o osudech netolických Neyhauserů, tak barvitě popsaných v předchozích románech Co mi báby povídaly a Co báby nevěděly. Časově je však předchází, Vespasián Neyhauser, první muž kulaté báby Anny, hlavní hrdinky románu Co mi báby povídaly, se na prvních stránkách této knihy objevuje jako malé dítě. Z alpského podhůří putují tři malí Neyhauserové v doprovodu statečného pana Ješka až do domu svých prarodičů ve Strunkovicích nad Blanicí a posléze do Netolic. Nezastaví je ani černá nemoc, ani lupičské bandy, ani veliký Dunaj. Jejich touha po návratu do lůna rodiny, o které jim vyprávěla jejich matka, je silnější než okolnosti. Začátek 16. století nebyl vůbec procházkou růžovou zahradou. Slabý král Ludvík Jagellonskýna českém trůně, vpád tureckých vojsk pod vedením jejich nejúspěšnějšího vládce v historii Sulejmana I. řečeného Nádherného do Uherska, porážka českých vojsk v bitvě u Moháče, mor vylidňující celé vesnice, bezpráví na cestách... A přesto, jako vždy v historii, se lidé milují, rodí se jim děti a oni se snaží žít a radovat se ze života. Nejinak je to s netolickými Neyhausery, Havlem, bývalým komorníkem vladaře Petra IV. z Rožmberka, panem Ješkem, sourozenci Markem a Blážou a dalšími postavami této čtivé knihy. Přestože se významná část knihy odehrává na krumlovském zámku, jejími hlavními hrdiny jsou prostí sedláci, mlynáři, formani, čeledíni a služebné. Kniha je vlastně oslavou prostých lidí, kteří i po všech ranách osudu znovu a znovu povstávají jako bájný pták Fénix z popela.
ALOIS NEBEL 
| 
