Tématem knihy je středověká architektura klášterů dominikánek v Čechách a na Moravě. Klášterům tohoto ženského řádu dosud nebyla věnována ucelená monografie, přestože se ve středověkém období jednalo o důležitý fenomén – do poloviny 14. století vznikl na našem území relativně velký počet devíti konventů dominikánských jeptišek. Kniha se soustředí na dosud existující architekturu řádu, kterou u nás dnes představují již jen dva komplexy – bývalý klášter sv. Kateřiny v Olomouci a bývalý klášter sv. Anny na Starém Městě v Praze. Těmto konventům náleží v rámci knihy podrobné kapitoly, v nichž je nastíněna jejich historie a stavební vývoj jejich budov, především obou kostelů, které se dochovaly jako poměrně celistvé gotické stavby a jsou tak významnými příklady středověké architektury mendikantek. Opomenuty ale nejsou ani zaniklé kláštery a důraz je kladen na zasazení celé skupiny českých a moravských konventů do kontextu středoevropského řádového stavitelství. Důležitou linii textu tvoří také problematika specifických stavebních úprav klášterních budov a kostelů dominikánských jeptišek, reflektujících požadavek přísné klausury řeholnic, a otázky ohledně funkcí jednotlivých prostor.
ALOIS NEBEL 
| 
