Kniha se soustřeďuje na analýzu archetypálního spojení ženy a vody v lidské imaginaci tak, jak se objevuje v mýtech, filozofických systémech, náboženských představách, ale hlavně v umění. Po analýze vlastností vody jako přírodního jevu a explikaci vlastního metodologického přístupu k tématu se autorka věnuje interpretaci symbolicko-estetických aspektů spojení vody a ženy v uměleckých dílech mnoha období, směrů a orientací. Neoddělitelnou součástí knihy jsou interpretace výtvarných děl, např. Magritta, Brunovského, Schikanedera, Rodina, , Delvaux, Kahlo, Richierové, Sageové, Parretové, Fini, Rimmingtonové, Toyen, Drtikola, Domíngueze, Blakea, Burne-Jonese, Muncha a dalších, ale i děl literárních (Woolfová, Svobodová) a hudebních (Debussy), které poukazují na ambiguitu tohoto archetypu a přispívají k jeho amplifikaci.