Antologie moravské lidové hudby
|
|
Pokusem o reflexi současné podoby lidového muzicírování ve velkých i menších moravských folklórních regionech je čtyřalbový reprezentativní výběr kapel a zpěváků, jež výrazně přispívají k zachování autentické podoby hudebních tradic svého regionu.
Jednotlivé díly čtyřalbové kompilace jsou doplněny legendou a bookletem s nástinem hudební historie konkrétního regionu, jeho nejvýznamnějších hudebních těles, muzikantských a zpěváckých osobností. Každé album je zabaleno v samostatném papírovém digipacku s nejméně 28 stránkovým bookletem a je také možné každé z alb zakoupit samostatně.
První z alb čtyřdiskové edice Antologie moravské lidové hudby se věnuje moravskému regionu Horňácku.
Album je zaplněno až po okraj 27 skladbami od současných významných nositelů místní folklórní tradice jako jsou Horňácká CM Martina Hrbáče, Horňácká muzika Mirka Minkse či Horňácká muzika Petra Mičky a řady dalších interpretů. V dvaceti osmi stránkovém bookletu alba má každý z interpretů vlastní medailonek (jak v češtině tak v angličtině).
Z průvodního slova Heleny Bretfeldové, které najdete na albu CD1 Horňácko, vybíráme: „Oblast Horňácka se nachází na východním okraji jižní Moravy, pevně přimknuta k hranici se Slovenskem; historická „uherská“ hranice i blízkost Myjavy, Trenčína a Nového Města nad Váhom se odráží v příbuznosti melodiky, rytmu i jazyka horňáckých a slovenských písní. Horňácko se rozprostírá na úpatí Bílých Karpat, pod nejvyšší horou Javořinou. ….
.... Pro Horňácko je významná především stovky let přetrvávající kontinuální tradice lidového muzicírování. Nejstarší, archaickou formou lidové hudby zaznamenanou už v polovině 18. století bylo gajdování: gajdoš hrával sám v hospodě k tanci a doprovázel se na gajdy (dvojhlasé horňácké dudy s průběžně znějícím basovým tónem). K osamocenému gajdošovi se od poloviny 19. století přidávaly smyčcové nástroje, většinou dvoje housle – prim a kontr, později kontrabas (obvykle třístrunný, nošený na řemeni u těla). Smyčce postupně převládají nad melodicky i rytmicky limitovanými gajdami, zhruba na přelomu 19. a 20. století nad gajdošskou muzikou začíná převažovat muzika hudecká; smyčce se hierarchizují na prim (vedoucí hlas, housle), kontru (harmonický doprovod, housle, později též viola), obligát (prostá melodie bez cifer-ornamentů, housle) a spodek (basová linka, kontrabas); později se připojuje klarinet (klarinetista=“píščelák“). Až ve třicátých letech se (zprvu pokusně v Ňorkově muzice, pak v muzice Jožky Kubíka) připojuje cimbál (zpočátku spíše k nelibosti zpěváků i tanečníků, kteří ho měli - trochu poprávu - za cizorodý, maďarský prvek). Do hudeckých sestav také pro zesílení zvuku přibývaly žesťové nástroje a vznikal tzv. štrajch; někde žestě zcela vytlačily původní hudecké obsazení.
Pokud jde o původní písňové a taneční formy, typická horňácká muzikantská sada začíná zpěvem táhlé (táhlice): zpěvák předzpěvuje, kapela „jde za ním“s doprovodem; pak se hraje (za vedení primáše) sada sedláckých. Sedlácká je tradiční horňácký taneční rytmus, lišící se textovými i harmonickými modifikacemi obec od obce; jsou jich zaznamenány stovky, mnohdy na jeden nápěv i pět-šest textových variant. Sada se uzavírá koncovou cifrou (každý dobrý primáš má svou vlastní). Dalším, ještě starobylejším horňáckým tanečním rytmem je starosvětská. Mladším tancem (ve variantách rozšířený po celém Slovácku) je verbuňk (tanec mládenců „zverbovaných“- odvedených na vojnu): pomalý zpěvný rozjezd postupně graduje (na Horňácku v„duvaj rytmu s „těžkou druhou“přiznávkou) a vrcholí friškou…
… Založení tradice Horňáckých slavností lidových písní a tanců ve Velké nad Veličkou v roce 1957 dalo podnět k oživení mnohým pozapomenutým tradicím a především inspirovalo vznik celé řady souborů a muzik oddaných kulturnímu odkazu předků ve všech obcích na Horňácku; do jedenadvacátého století tak přetrvala v živé podobě řada svátečních obyčejů, písní a tanců i několikátých generací zpěváckých a muzikantských rodů: Kubíků, Miklošků, Miškeříků, Prachařů, Ďugů, Holých, Hrbáčů, Hudečků, Kománků, Slováků, Zemanů, Šáchů, Okénků, Pešků, Supů, Kohútů, Prášků, Pšurných, Zálešáků – ale též Mičků, Galečků, Valíčků, Trachtulců a Minksů.
Písně:
01. Tré primášé (sada sedláckých – instrumentální)
housle prim střídavě Martin Hrbáč, Luděk Šácha a Miroslav Kolacia, CD M. Hrbáč se svou muzikou: Pěkné zkázáníčko
02. Suchovské hudecké (sada starých sedláckých ze Suchova)
HCM Martina Hrbáče, housle prim Martin Hrbáč, CD Horňácký hudec Martin Hrbáč
03. Ňorkův verbuňk (verbuňk – instrumentální)
HCM Martina Hrbáče, prim Martin Hrbáč a Luděk Šácha, CD Martin Hrbáč se svou muzikou: Pěkné zkázáníčko
04. Načo robit juchaj (žertovné sedlácké)
zpívá Dušan Holý, Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče, CD Martin Hrbáč se svou muzikou: Pěkné zkázáníčko
05. Mám já miłú, pěknú bíłú (sedlácké)
zpívá Dušan Holý, Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče, CD HCM Martina Hrbáče
06. V javorovéj hori (táhlá milostná)
zpívá Lubomír Holý, doprovází Petr Pavlinec (cimbál), CD Pesnyčky ze Lhoték
07. Zpod suchého javora, Nemárni nemárni, Rabudeň rabudeň
zpívá Lubomír Holý, hraje Musica Folklorica, CD Luboš Holý a Musica Folklorica: Rabudeň, Rabudeň
08. Pri téj Nitri, pri dvore (balada z Horňácka)
zpívá Lubomír Holý, doprovází Jan Rokyta st. (cimbál), CD Horeła linda, linduška
09. Za našima humny (táhlá)
zpívá Martin Hrbáč, hraje HCM Martina Hrbáče, CD Horňácký hudec Martin Hrbáč
10. Háj, háj, háj, háj, zelené oreší (sedlácké ze Lhoty)
zpívá Martin Hrbáč a sbor muziky, hraje HCM Martina Hrbáče, CD Horňácký hudec Martin Hrbáč
11. Dolina, dolina (táhlá)
zpívá František Okénka, CD František Okénka: Preletěuo vtáča
12. N e do tŕňá (žertovné sedlácké)
zpívá František Okénka, hraje HCM Martina Hrbáče, CD František Okénka : Preletěuo vtáča
13. Ode mlýna ke mlýnu (balada v rytmu sedlácké)
zpívá Martin Prachař, hraje HM Jarka Miškeříka, CD HCM Jarka Miškeříka
14. Já bysem k vám chodívávał (sedlácké)
zpívá Martin Prachař, hraje HCM Jarka Miškeříka, CD Pres Javorník malovaná dłážka
15. Povidali, že sem umrel (gajdošská hudecká)
zpívá a na gajdy hraje Jaroš Hrbáč, hraje HCM Jarka Miškeříka, CD HCM Jarka Miškeříka
16. Nebył sem u miłej
zpívá Josef Kútný, hraje Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky, CD HCM Petra Galečky: Ó, łásko fortelná
17. N eorem, nesejem (táhlá a sedlácké)
zpívá Josef Kútný, hraje Horňácká muzika Miroslava Minkse, CD Zpívání z Horňácka
18. Túłali sa młádenci (sada sedláckých)
zpívají Petr a Aleš Mičkové, hraje Horňácká muzika Petra Mičky, CD HM Petra Mičky: Z koreňů strom
19. Išel kmotr (sedlácká – štrajch)
zpívá sbor muziky Petra Mičky, hraje HM Petra Mičky a hosté (dech. nástroje), CD HM Petra Mičky: Z koreňů strom
20. Jede Janošek (balada)
zpívá Petr Galečka, hraje Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky, CD HCM Petra Galečky: Moja žena smutno plače
21. Bože mój, otče mój, Myjava, Myjava (táhlá a sedlácké)
zpívá Miroslav Minks, hraje Horňácká muzika Mirka Minkse, CD Pesnyčky ze Lhoték
22. Pres Javorník malovaná dłážka (táhlá)
zpívá Anna Kománková, CD Anna Kománková: Pres Javorník malovaná dłážka
23. I šeł pres łávku
zpívá Anna Kománková, hraje Cimbálová muzika Miroslava Minkse, CD Zpívání z Horňácka
24. Preleteł słavíček (dívčí milostná)
zpívá Jiřina Miklošková, hraje Horňácká muzika Miroslava Minkse, CD Pesnyčky ze Lhoték
25. Prałach včéra na doline rukávečky, Súžívałach ve Lhote
zpívá Jiřina Miklošková, hraje Horňácká muzika Miroslava Minkse, CD Pesnyčky ze Lhoték
26. Verbovali na vojnu (balada v rytmu starosvětské)
zpívá Anna Bobčíková, hraje Hudecká muzika Mirka Minkse, CD Teče voda přes velický majír
27. Ó, łásko fortelná (milostná táhlá)
zpívá sboreček žen z Lipova, hraje Horňácká CM Petra Galečky, CD HCM Petra Galečky: Ó, łásko fortelná