Píše se rok 1918 v Rusku zuří krvavá občanská válka. Moci se chopili bolševici a deportovali celou carskou rodinu na Sibiř. Caru Mikuláši II. a jeho nejbližším zbývá už jen pár týdnů života. Na rozkaz nové sovětské moci jejich životy ukončily výstřely a bajonety ve sklepení nenápadného domu Jekaterinburgu. Mohla vůbec Anastázie přežít? Podle některých zpráv počet nalezených, ohořelých a kyselinou poleptaných těl nesouhlasil. O několik let později se americký novinář Michael Sheridan setkává v Šanghaji s velmi zvláštní prostitutkou. Jmenuje se Anastázie, je Ruska a má všechny dědičné fyzické znaky Romanovců. Po prožitých útrapách však zcela ztratila paměť a nevzpomíná si vůbec na nic ze své minulosti. Colin Falconer vtahuje čtenáře do víru kolotoče událostí, který se střídavě odehrává v Šanghaji, Londýně, předválečném Berlíně a New Yorku. Život údajné velkokněžny nabývá strhující spád. Nejbližší příbuzní, kteří vraždění bolševiků unikli, se jí téměř bez výjimky zříkají. Skutečně to není Anastázie, nebo se její příbuzní jenom nechtějí dělit o majetek, který se jim podařilo zachránit? Nechtějí Anastázii mezi sebe, protože není carské krve, nebo proto, že sami mají zálusk na trůn? Osud velkokněžny Anastázie, nejmladší dcery posledního ruského cara Mikuláše II., proto patří k největším a dosud neobjasněným záhadám 20. století. Stal se námětem mnoha historických prací, filmů i beletristických děl. Román Anastázie Colina Falconera patří k nejlepším, které o osudech poslední ruské velkokněžny byly napsány. Neschází mu nic z toho, co má poutavý historický román mít. Postavy světových dějin dostávají plastický rozměr, stávají se lidmi z masa krve, jimž nejsou cizí lásky, nenávist, bolest ani strach.
ALOIS NEBEL 
| 
