Kniha je historickou analýzou věnující se dramatickému vývoji v této severoafrické zemi, který započal uvolněním politických a ekonomických poměrů po roce 1988. Práce sleduje vývoj v Alžírsku až do nástupu a konsolidace režimu prezidenta Abdulazíze Bútefliky na přelomu milénia. Devadesátá léta v Alžírsku byla obdobím nesmiřitelného sváru vyhraněných politických osobností, zájmových skupin a diametrálně odlišných koncepcí společenského uspořádání. Snaha vyčerpaného autoritářského režimu o kontrolovanou politickou liberalizaci na konci 80. let byla dokonale využita islamisty, kteří se ke zděšení sekulární části společnosti stali mohutnou silou hrozící získat hegemonní postavení. Snaha o eliminaci islamistů ze strany jejich odpůrců uspěla až po několika letech krvavých bojů s radikálně islamistickými gerilami. Výsledkem byl obnovený autoritářský režim, pro nějž se hrozba radikálního islámu stala důležitým zdrojem legitimity. Autor knihy se mimo jiné za použití výzkumu některých původních pramenů či dobového tisku snaží přinést nový a nestranný pohled na události, jež lze s trochou nadsázky označit za předehru arabského jara.
ALOIS NEBEL 
| 
